Historie rybolovu a rybaření v naší obci
Dávná historie rybolovu
Rybolov byl v dávné minulosti pro naše předky jedním ze způsobů obstarávání potravy, ale také touhou po relaxaci v přírodě, napětí či adrenalinovém vzrušení ze souboje s ulovenou rybou. Určitě nebyly pro naše předky rozhodující faktory, aby se vydávali k vodě.
Lov ryb pro zábavu a naplnění volného času najdeme pouze uvnitř nejvyšších kruhů bohatých středověkých civilizací. Lov udicí byl znám a běžně rozšířen již ve starém Římě v 1. století našeho letopočtu. Již tehdy se způsoby lovu zdokonalovaly, používaly se různé druhy umělých mušek a třpytek k lovu lipanů, pstruhů, štik i kaprů, k jehož domestikaci dochází kolem roku 450 před naším letopočtem v Číně, Japonsku a ve starém Římě.
O různých pomůckách používaných pro lov ryb svědčí nálezy z 11. století nalezené v oblasti Štětínského zálivu. Z minulosti známe i jiné šetrné způsoby lovu ryb. Jednou takovou technikou je lov do vrší. Je to síťový válec asi 1,10 metrů dlouhý, do kterého užším vstupem ryba vpluje, ale cestu zpět již nenajde.
Z dávné minulosti se přesuňme do bližší doby, do předminulého století.
S rozvojem lidské společnosti se objevují potřeby zavedení určitého řádu a ústup od živelného a neorganizovaného rybolovu. A také zavedení řádného hospodaření na našich vodách.
V druhé polovině 19. století začaly proto vznikat různé rybářské spolky. První takový spolek byl založen pod názvem „První pražský klub“ již v roce 1886, jeho významnými členy byly i známé osobnosti , jako byl T. G. Masaryk, doktor Bedřich Schwarzenberg, Ferdinand Lobkowicz i světoznámá zpěvačka Ema Destinová.
Filozofie lovu ryb se začíná od minulosti výrazně lišit a vyvíjí se do nového pojetí, které se definuje jako sportovní rybolov. V tomto duchu vznikají zákony, řády, nařízení a vyhlášky sledující zavedení určitých pravidel a vytvoření podmínek pro vznik rybářských spolků s vymezením jejich práv a povinností.
Již v roce 1852 byl vydán rybářský zákon, který upřesňuje podmínky pro lov ryb, a dokonce v § 68 tento zákon pojednává o zřízení a ochraně funkce rybmistra s právem veřejné rybniční stráže, který bude svěřené povodí hájit.
Další zákon o rybaření byl vydán 9. října 1883, který mimo jiné stanovil, kdo je oprávněn ryby lovit, pojednává i o rybářských lístcích a v § 16 popisuje způsob, jak bude postupováno při zjištění lovícího bez rybářského lístku.
V roce 1929 schválila Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Republiky Československé zákon o tekoucích vodách a o právu rybolovném, jehož vydání si vyžádala situace po vzniku Československé republiky. Od té doby vyšla řada zákonů a vyhlášek sledujících řádný rybolov, upřesňujících práva a povinnosti rybářů a také práva a povinnosti rybářských spolků a organizací.
Naše obec nezůstáva pozadu
Řeka Doubrava, která naší obcí protéká, přímo vybízela ke vzniku rybářského spolku. Proto se několik nadšených rybářů sešlo 5. listopadu 1932 a rozhodli se založit rybářský spolek. Podle zakládací listiny a podle zápisů ze schůzí byli zvoleni funkcionáři v tomto složení:
- předseda: Jaroslav Mrkvička, majitel řeznického závodu
- místopředseda: František Špinka
- pokladník: Albert Pfeifer
- přísedící členové výboru: Karel Dalešický, František Jeřábek, Břetislav Uchytil, Bohumil Král, František Příhoda, Antonín Hejbalík.
Výbor se usnesl, že zápisné nových členů bude 10,- Kč a roční členský příspěvek také 10,- Kč. Tím vznikl zárodek Rybářského klubu ve Vrdech, který čítal 14 členů.
Ihned byla podána přihláška Poříčnímu svazu sídlícímu v Německém Brodu (nyní Havlíčkův Brod). Tento Poříční svaz byl zastřešujícím orgánem rybářských organizací a klubů. Poříční svaz následně zaslal vzorové stanovy a seznam funkcionářů klubu Okresnímu úřadu v Čáslavi k zaregistrování. Činnost vzniklého klubu musel ještě odsouhlasit a povolit Zemský úřad v Praze. Tímto vznikl Rybářský klub ve Vrdech
Vedle tohoto registrovaného Rybářského klubu byl v naší obci ještě jeden rybářský spolek. Vznikl na ustavující schůzi 21. února 1933 a měl název „Rybářský spolek pro Vrdy a okolí“.
Do výboru byli zvoleni:
- předseda: František Topinka, učitel z Dolních Bučic
- místopředseda: Jan Ptáček, mlynář
- rybmistr: Václav Tyller, holič z Vrdů
- členové výboru: Karel Horák, Jan Vilím, Antonín Jakeš, Antonín Peterka, Josef Vízner, Josef Rožďál
- náhradníci: Josef Lipšanský, obchodník ze Zbyslavi, Josef Pumer, krejčí z Vrdů
- revizoři účtů: Josef Laňka a Josef Kroupa
Sjednocení klubu a spolku v jeden
Působení obou rybářských spolků vyvolávalo různé třenice, neshody a střety názorů. Proto vzešlo z iniciativy Rybářského klubu ve Vrdech jednání obou stran , na kterém se rybáři velice rozumně dohodli, že oba spolky sloučí v jeden pod již registrovaným názvem Rybářský klub ve Vrdech. K tomuto sloučení došlo 26. ledna 1936 na valné hromadě v hostinci pana Alberta Pfeifera ve Vrdech (dnes kulturní dům). Nikdo nebyl proti sloučení a lze jenom konstatovat, že zvítězil zdravý rozum.
Po tomto sloučení bylo zrušeno členství u Poříčního svazu v Německém Brodu z důvodu jeho netečnosti a nečinnosti. Rybářský klub byl přihlášen do Poříčního svazu v Kolíně , který byl nápomocen rybářským klubům v přilehlém okolí, poskytoval rady a byl vstřícný a ochotný při jednání.
Podle evidenčního listu z této doby o revíru řeky Doubravy byly majitelem rybolovného práva obce Vrdy, Dolní Bučice, Zbyslav a Bojmany.
Nájemcem rybolovného práva byl Rybářský klub ve Vrdech. V té době byla délka povodí 12 km a nájemné činilo 780,- Kč ročně. Bylo vydáno 25 ks rybářských lístků, členů bylo 28 a roční členský příspěvek činil 20,- Kč. Zarybňování revíru se do této doby neprovádělo. Řízené zarybňování započalo až od roku 1937, ale v porovnání se současností bylo nesrovnatelné.
Nedávná minulost a součastnost rybaření v naší obci
Ve Vrdech působí místní organizace Českého rybářského svazu. Tento svaz sdružuje rybářské organizace v celé České republice, koordinuje činnost územních svazů , poskytuje odbornou a metodickou pomoc, prosazuje zájmy svazu a jejich členů. Místní organizace ČRS ve Vrdech má vlastní právní subjektivitu, vystupuje a jedná v právních vztazích vlastním jménem a má samostatnou majetkovou odpovědnost. Všechny organizace ČRS se řídí ustanovením Zákona o rybářství č. 197/2004 Sb. a vyhláškami č. 99 a 197 z roku 2004 Sb. o podmínkách výkonu rybářského práva.
Filozofie lovu ryb se od minulosti výrazně liší. Dnešní pojetí se definuje jako sportovní rybolov a promítá se ve všech činnostech ČRS.
MO Vrdy hospodaří na mimopstruhovém revíru číslo 411018 Doubrava 2 , který zahrnuje úsek od Žehušického mostu až ke Korčickému jezu v k. ú. Žleby. Do revíru patří náhony Vinický, Zbyslavský, Bojmanský a Starkočský potok. Pro lov ryb patří k revíru také rybník „Na Ostrově“ v k. ú. Dolní Bučice.
Naší povinností je o revír řádně pečovat, udržovat ho a hlavně zarybňovat podle stanoveného zarybňovacího plánu. Zarybňování provádíme nasazováním kaprem, štikou, candátem, ostroretkou , línem, parmou a bílou rybou. Ročně se zvyšuje finanční náročnost na toto zarybňování. Jen v letošním roce nasadíme ryby v hodnotě 112 000,- Kč.
Řeka Doubrava byla v minulosti známá hojným výskytem úhoře říčního. Různé vodní stavby se staly překážkou pro jeho přirozenou migraci a navíc plošné napadení úhořů krevnatkou úhoří zapříčinilo značný úhyn tohoto druhu ryb. Proto se naše MO přihlásila do projektu Státního intervenčního zemědělského fondu EU a získala tak dotace na nákup úhořího monté (malí úhoři o délce cca 2 cm). Díky této finanční pomoci jsme po dobu tří let vysazovali malé úhoře v hodnotě 41 000,- Kč za každý rok.
S velkou vážností přijímáme odpovědnost za výchovu dětí v oblasti rybaření a ochrany přírody. Organizujeme každým rokem bezplatné rybářské kroužky pro děti , ve kterých se učí rybářským dovednostem a ve kterých se v nich snažíme probudit zájem o život v přírodě.
Stalo se již tradicí, že naše MO pořádá v měsíci dubnu rybářské závody pro dospělé rybáře , pro mládež a děti. Závody jsou i pro neregistrované rybáře. Soutěží se na rybníku Na Ostrově v Dolních Bučicích o hodnotné ceny.
Vlastní vodní plochy
Od roku 1990 se naše MO snaží získávat vlastní vodní plochy a pozemky pro budování dalších rybníků.
Proto MO Vrdy 20. června 1994 zahájila svými prostředky budování rybníka na Vinici. Rybník byl vybudován výhradně brigádnickou aktivitou členů naší MO , dodavatelsky jsme využili pouze odbornou firmu pro vyhotovení plánů. Rybník jsme úspěšně zkolaudovali 5. června 1998, má výměru 0,26 ha a slouží pro chov ryb.
Sádky prošly po dobu své existence velkou řadou úprav. Ze tří malých rybníčků jsme vybudovali jednu nádrž, která má rozlohu 0,125 ha a slouží k chovu ryb. Pro rozlišení byla nazvána Sportovní rybník. Společně s rybníkem Na Ostrově byly po jednání s příslušnými vodohospodářskými orgány zkolaudovány a v lednu 2010 byl vydán Manipulační řád a oba rybníky obdržely statut rybníky IV. kategorie.
Na všechny tři rybníky, kterými jsou rybník Vinice v k. ú. Vrdy, rybník Na Ostrově v k. ú. Dolní Bučice a Sportovní rybník v k. ú. Dolní Bučice, máme vlastnická práva. Jsou naším majetkem i s přilehlými pozemky, ke kterým máme řádné kupní smlouvy a jsou zapsány v katastru nemovitostí jako majetek ČRS MO Vrdy.